Čaj s rumem (Kačenka)

Marcelka zmínila mé vyprávění o naší sousedce z Kobylis, která byla věkem ode mě dost daleko, ale mému srdci a naturelu velice blízko. Musíte si nejprve představit vždy velmi dobře udržovanou a upravenou starou dámu, která hovoří vybranou češtinou, jež nezapře ostravský přízvuk, přestože žije dlouhá léta ve stověžaté matičce. Její dědeček a tatínek bývali důlními inženýry, patřívali tedy na Ostravsku k honoraci a podle toho byla tedy vychována. Stýkali jsme se sousedsky i přátelsky a nepřekvapilo mě tedy, když mě tato dáma pozvala na odpolední čaj a zákusek. Posadila mě k brilantně prostřenému stolu. Vyšívaný ubrus, kvalitní porcelán, stříbrné lžičky, vůně pravého anglického čaje a vanilkových rohlíčků." Posaďte se Kačenko, smím Vám nabídnout trochu rumu do čaje? Pro chuť a vůni, jen jednu lžičku.". Souhlasila jsem a přihlížela tomu, jak se paní Záveská - tak se jmenovala - blíží ke mně s broušenou karafou, kde přechovávala tento zlatavý mok, bere do ruky stříbrnou lžičku, obrací ji spodkem nahoru, takže připomíná polovinu vaječné skořápky a přes tento roztomilý kopeček lije do mého hrnéčku s čajem porci rumu více než bohatýrskou. A to vše se děje jakoby mimoděk, protože mi přitom vypráví nějakou svou milou příhodu z mládí. Pikantní na této příhodě je, že její manžel Dr.Ing. Václav Záveský, jeden z prvních chemických inženýrů, kteří vytvářeli receptury na přírodní kosmetiku Weleda, byl zapřísáhlý abstinent. Dejte si na počest paní Záveské čaj s rumem. Nešetřete, jen malou lžičku....